začátek
naše škola učitelé prevence družina kroužky fotogalerie střední školy
aktuálně úřední deska žáci projekty parlament divadlo knihovna DUM
pro rodiče historie školy absolventi úspěchy práce dětí keramika jídelna UCHO
pro děcka jak bylo rozvrh hodin S.O.V.A. školka časopis tělocvična napsali nám..



"Můj nejlepší kamarád“
František Mayer, 7.ročník 2013/14
Charakteristika
    Můj nejlepší kamarád se jmenuje Kryštof Čepák. Kryštof se narodil v Olomouci. Je mu 13 let a žije v Bouzově. Je to můj jediný spolužák z kluků, ostatní jsou spolužačky. Myslím si, že je to velmi chytrý a nadaný žák, protože ho baví škola.
    Kryštof je hodný, vzdělaný gentleman. Umí se i naštvat, ale jen tak ho nic nerozhází. Někdy si hraje na „šaška“ třídy, protože rád rozesmívá lidi. Je obětavý, ale i výbušný a dokáže pořádně namíchnout učitele.
    Na hlavě nosí černé vlasy (převážně je má rozcuchané) a hnědé oči mu svítí jako dvě rozsvícené žárovky. Z obličeje mu vyčnívá velmi malý nos, docela velké uši a malá pusa. Pod trikem má nezpevněné břicho, tím pádem není žádný vysportovaný atlet.
Nejraději nosí oblečení, které se mu líbí, např. s jeho nejoblíbenější kapelou Halloween, klasické rifle a boty, které jsou jako jediné „in“.  Měří zhruba 165 cm, což nám napovídá, že je vysoký. Kryštofa nosí dlouhé silné nohy a dlouhá chodidla.
    Kryštofa hodně baví házená, kterou má rád. Hraje také vybíjenou, ve které je dobrý, a basketbal. Rád chodí do šachového kroužku. Nejvíce má rád přírodopis, který mu jde, potom zeměpis, matematiku, tělocvik, hudební výchovu a výtvarnou výchovu. Řekl bych, že Kryštofovi jde asi nejvíce dějepis, ve kterém vyniká.
    Kryštofa jsem si vybral proto, protože je to můj největší kamarád a mám ho rád.
Veronika Šipková, 9.ročník
Slohová práce
Líčení – reprodukce obrazu (O.Blažíček – Na jezeře)
   Hladina jezera, tak tajemná a přitom neskonale důležitá. Proměňuje se v křišťálovou noc. Noc, která nikdy nekončí.
Záhadně tajemná, ale bez ní není života.
   A zrovna na téhle blýskající se kráse se  smutně pohupuje loďka. Loďka plná lidí. Smutných a odvážných lidí. Jakoby už chtěli pryč. Pryč z tohohle světa. Sedí tam a chystají se plout. Nad nimi stojí tři mladé ženy. Vypadají jakoby jim to tu patřilo. Jakoby tu zrovna ony byly tak důležité…Cítí se tu jako ve svém království. V království plném drahokamů, ale bez lidí. Prochází se po pošlapané trávě, jakoby sem nasypali chmýří malí andělíčci. 
   Právě z téhle andělské země vyrůstá strom. Jakoby tu rostl už tisíce let. Kolem něj spousta dalších menších stromů. Ale jen ten jediný tvoří velkou oponu. Oponu za jiným životem, životem bez lidí, jen plný rostlin a stromů.
   V dáli se rozprostírá slaměná chýše. Chýše daleká, ale zato plná života. Nad chýší se ledově usmívá stříbrná obloha. Průzračná a čistá.
   Tahle krásná krajina působí jako nějaká iluze.
Petr Odložil,9.ročník
Slohová práce
Líčení – reprodukce obrazu (A.Mánes – Krajina s letohrádkem)

   Celý  obraz na mě působí krásně. Od jezera se odráží hezký obraz slunce. Mezi listy se prolíná sluneční svit, který vypadá jako by tam bylo tisíc světlušek. Stromy na mě celkově udělaly dojem tím, jak jsou vzrostlé.
   Letohrádek vypadá tak tajemně, jak je obklopen stromy a skalami. Pod letohrádkem je skála, která působí hodně staře, už se drolí a padají z ní kameny a díky nim se jezero začalo pomalu naplňovat. Odtok z jezera je zarostlý, působí  jakoby tam měl vodník doupě.
   Druhá strana jezera na mě působí nádherně až romanticky, s přítokem do jezera to tam vypadá jako by si tam hrály děti a lozily po stromech, protože větve jsou olámané. Starší generace vylehává na kraji jezera a opaluje se. Na kraji řeky také čeká převozník na další převoz na druhou stranu.
   V zádi obrazu se tyčí hory a kopce, které působí tajemně, protože jsou zarostlé a ani kousek volného místa není vidět, je vidět jenom chata na vršku kopce. Obloha je modrá s bílými mráčky, které působí přívětivě. V dáli jsou vidět lesklé střechy domů a pán, který jede na koni, jede do letohrádku na velký bál a jede po starém kamenném mostě, který vede přes odtok z jezera.