začátek
naše škola učitelé prevence družina kroužky fotogalerie střední školy
aktuálně úřední deska žáci projekty parlament divadlo knihovna DUM
pro rodiče historie školy absolventi úspěchy práce dětí keramika jídelna UCHO
pro děcka jak bylo rozvrh hodin S.O.V.A. školka časopis tělocvična napsali nám..



Mezinárodní spolupráci
 
realizovala v minulých letech  škola díky projektu Adopce na dálku. Na konci školního roku 2012/13 byla adopce ukončeně  z důvodu složitosti v získávání vysoké finanční částky a postupného ubývajícího počtu žáků školy,
kteří se na hrazení akce podíleli.

Ráno vstanete, dobře posnídáte, teple se oblečete a vydáte se do školy. Berete to jako samozřejmost, vždyť to tak děláte každý den. Pro jednu malou holčičku uprostřed Afriky to tak samozřejmé nebylo. Vzhledem k tomu, že její rodina nemá dost prostředků ani na obživu, nemohla si dovolit chodit do školy. A možnost učit se, která  pro nás zcela samozřejmá, pro ni byla pouhým snem. A pak dostala šanci! Kluci a holky z Bouzova a okolí jí zaplatili školné. Mariam s mámi chodila do školy až do chvíle, kdy musela odejít s rodinou do Ugandy. Tam, bohužel, organiozace Humanisti nemají zástupce, a tudíž jsme ji nemohli dál podporovat.
V roce 2008 jsme si proto vybrali další holčičku, které zasíláme peníze na školné. Jmenuje se Leila Ali Ismael.
Mariam ani Leila nejspíš vůbec netuší, kde leží Bouzov. Ale to nevadí. Hlavně, že my víme, kde je Nairobi.
A máme stále chuť pomoci jedné malé holce někde v daleké Africe
.

desátý dopis vysvědčení 2012-II.trimestr
V září 2012 nám přišly další zprávy od Leily
devátý dopis vysvědčení 2012-I.trimestr a ještě fotečky ....hezká holka, ta naše Leila
osmý dopis a k němu obrázek vysvědčení 2011-II.trimestr vysvědčení 2011-III.trimestr
Fotky, které jsme dostali v lednu 2012:

Podle toho, co píše Leila v sedmém dopise a podle přiloženého vysvědčení (2011 - I.trimestr),
je naše holčička skoro nejlepší ve třídě! Hurá! Gratulujeme!
Poslední fotky od Leily
. .
, pátý dopis šestý dopis  vysvědčení 2010 - III.trimestr
http://humanisti.cz/?id=18&lang=cs&par1=detail&par2=601858

  vysvědčení:  2009 - II.trimestr vysvědčení:   2009 - III.trimestr vysvědčení:  2010 II.trimestr
druhý dopis třetí dopis čtvrtý dopis
A opět máme nové fotečky:
.
Leila Ali nám nakreslila obrázky! A taky máme její první vysvědčení! Vede si opravdu dobře!     (2009 - I.trimestr)
Leila 
měla z našeho dopisu určitě radost.


A my máme zase radost,
že jí sluší školní uniforma!


Opět máme nové fotky naší Leily Ali Ismael. A taky první dopis, který nám napsala s pomocí své učitelky.
Zkusíte si ho přeložit?


rok 2008

Máme nové zprávy o Leile Ali!

Už dostala náš dopis, kde našla obrázky a fotky!



S MARIAM SE MUSÍME ROZLOUČIT !!!

Bohužel, Mariam přestěhovali do Ugandy a byla vyřazena z adopce, protože v Ugandě není zástupce organizace Humanisti.
Je nám to všem moc líto. Doufejme, že bude mít ještě příležitost dokončit své vzdělání, ikdyž je jasné,
že šance dětí jako je Mariam jsou v chudé Africe mizivé.
Přejeme naší holčičce, aby se se svým osudem poprala jak nejlépe to půjde a aby našla ve svém životě alespoň kousek štěstí.

A protože v Keni čeká na příležitost mnoho dětí, rozhodli jsme se, že budeme v adopci pokračovat i nadále.
Záměrně jsme si vybrali opět holčičku, protože holky to mají v Keni ještě těžší než kluci
a jejich šance vymanit se z chudoby a změnit svůj život k lepšímu jsou ještě menší.


Holčička,
kterou budeme od 3.11.2008 podporovat,
se jmenuje
Leila Ali Ismael

Je jí 6 let.
Je z Nairobi, čtvrť Makina.
Rodiče holčičky jsou rozvedení.
Se čtyřmi dětmi je pouze maminka Farida Abdul Aziz,
která nemá žádné zdroje příjmů.
Brzy se dozvíme víc.
ali


m3
m4
m6

Naše škola se v roce 2005 zapojila do projektu Adopce na dálku
a adoptovala devítiletou


MARIAM ODERO


Mariam má desetiletého bratra a starší sestru.
Jsou sirotci a v současné době se o ně stará manžel její sestry.
Ten však vydělává tak málo, že jim peníze stačí sotva na obživu.
Na zaplacení školy už peníze nezbývají.
Mariam pochází z chudého afrického státu Keňa
Žije přímo v jeho hlavním městě Nairobi.

Mariam má díky nám za sebou už 
tři roky školní docházky.
Koukněte na: Adopce—Keňa

mariam2 mariam1

Jak jsme získávali peníze?

Školní rok 2005-2006

Školní rok 2006-2007
sběrová soutěž

Den otevřených dveří

Školní rok 2007-2008
sběrová soutěž


Školní rok 2008-2009
výstava na hradě
ADOPCE NA DÁLKU®

Tento projekt se zaměřuje na pomoc dětem, které žijí v podmínkách úplné chudoby.
Jeho cílem je zajištění vzdělání dětem, jejichž rodiče nebo opatrovníci si nemohou dovolit hradit školné a výdaje spojené
s výukou.
 Prostřednictvím dárců zajišťuje dětem pomoc v jejich přirozeném prostředí. V této době pomáhá několika tisícům dětem v Guinei, Keni a Beninu  (AFRIKA).
Peníze námi zaslané jdou přímo na školu dítěte,
 ne na potřeby jeho rodičů nebo opatrovníků.

Školy v těchto zemích ovšem nejsou takové, jak si je asi mnozí z vás představují. Nejsou to školy, jaké jsou u nás.
Většinou jde o nějakou budovu, kde se děti učí na zemi a ve velkém počtu.

Školní rok v Keni  je rozdělen na tři trimestry, mezi nimiž je vždy jeden měsíc prázdnin.
První trimestr začíná v lednu, druhý v květnu a třetí v září. Jak dopadla Mariam, posuďte sami… Můžete si prohlédnout její vysvědčení a také si můžete přečíst dopis, který nám napsala… Protože sama neumí příliš dobře anglicky, pomáhala jí její učitelka, kterou společně s Mariam můžete vidět na fotce…


Za roční částku 7200Kč získá Mariam:
školné, školní pomůcky, uniformu, základní zdravotní péči. 20% příspěvku podporuje: rozvoj vesnice, ve které žije, kurzy čtení a psaní pro rodiče/opatrovníky, rekonstrukce škol, zajištění pitné vody a další.





Jaký máte názor o adopci na dálku?
Mgr. Romana Blažková:„Souhlasím, je to výborná věc kterou obdivuji a souhlasím také kvůli tomu, že mám ráda děti a podílím se na organizaci.“
Mgr. Miloslav Zukal: „Souhlasím s tím, je to dobrá věc, která pomáhá lidem, kteří to potřebují. Je to dobrý nápad.“
Mgr. Světluše Najmanová:„Mělo by se přispívat dětem na vzdělávání, mají na to stejné právo jako my.“
Mgr. Miroslav Nosek: „Souhlasím,  je to dobré“
Mgr. Jaromír Fischer: „Souhlasím s tím, děti to potřebují více než my. Nemají se tak dobře jako tady, ale tady si toho děti neváží.“
Mgr. Zuzana Piňďurová: „Líbí se mi to. Je to dobrá myšlenka. Doufám, že se seženou penízky.“
Mgr. Martina Kadlcová: „Jsem pro, líbí se mi, když se lidem pomáhá. Oni to potřebují a když dostanou peníze, tak jsou za to vděční a mají radost, peníze potřebují jako sůl.
Mgr. Lada Machalová: „Bohužel ne všechny děti na světě se mají stejně dobře jako se máte vy. Proto je moc dobře, že myslíte na ty, kteří jsou na tom mnohem hůř. Mariam má štěstí, že jste jí dali šanci, protože i když to neradi slyšíte, vzdělání je pro život moc důležité. A tím, že jí umožňujete chodit do školy, jí dáváte obrovskou šanci, aby se její život změnil k lepšímu.
Mgr. Hana Dvořáčková: „Je to dobrá věc.“
Mgr. Světlana Nováčková: „Je to výborná věc určitě to podporuji. Jsem ráda, že se to takhle rozjelo, mám ale strach, aby se sehnaly všechny peníze, co jsou potřeba. Taky doufám, že někdo přispěje.“
Mgr. Andrea Řezníčková: Moc se mi to líbí, pomoc je konkrétnímu člověku, ne na nějaký fond, se kterým nevíme, co kdo udělá. To nejmenší, co můžeme udělat, je poskytnout peníze.
Káťa: „Je to dobře. Každá škola by měla někoho adoptovat a pomáhat.
Robin: „Je to dobře pomoct druhým.“
Olin: „Je to dobře.“
Iveta: „Je to dobře.“
Kristýna: „Myslím si, že to potřebuje.“
Zuzana: „Je to dobře, měly by se zapojit i jiné školy.



Děti posíláme do škol, které jsou cenově přijatelné ale pokud možno nejlepší v daném místě – tedy spolupracujeme s různými školami (od soukromých, přes církevní a někde, kde fungují lépe, i státní). Většina dětí je ale v soukromých školách.
Děti začínají první třídu v 6 letech a končí osmou třídou. Pak dělají zkoušky a mohou postoupit na školu střední – něco jako naše gymnázia, většinou internátního typu. Jen před nástupem do školy je pro ně hodně důležitá určitá „přípravka“ na školu (od 3 let do 6 let), kde se musí naučit alespoň základy angličtiny (francouzštiny), protože základní škola je už v angličtině (francouzštině). Proto máme v databázi děti už od 3 let.
Peníze se shromažďují na českém účtu občanského sdružení Dialog. Pak převádějí společně pro všechny adoptované děti najednou do Keni na účet místních dobrovolníků (respektive na účet neziskové organizace, kterou místní humanisté založili – Humanist center of Kenya), a to vždy na 4 měsíce dopředu, protože školy v Keni se musí platit pro každé dítě dopředu na celé školní období. Místní dobrovolníci potom vypíší šeky na účty škol. Pan ředitel/paní ředitelka se potom musí postarat o to, aby bylo zaplacené školné, aby bylo zařízené přesně všechno to, co má být a aby dítě dostalo všechny věci, které má (nákup uniformy, boty, učebnice…atd).  
Dítěti je možné psát v průběhu celého roku. Je dobré psát krátké dopisy jednoduchým jazykem a tak, aby obsahovaly témata pochopitelná pro dítě, které žije ve světě velmi odlišném od našeho. Od dítěte budete moci dostávat informace, obrázky, avšak nemůžeme zaručit dopisy psané samotným dítětem. To proto, že mnohé děti neumí psát natolik dobře, aby byly schopny udržovat písemný kontakt. Děti mají obvykle velkou radost z fotografií svých adoptivních rodičů. Také je dobré připomenout, že role "rodičů na dálku" může způsobit určitý zmatek. Proto je dobré obracet se na dítě jako na "malého kamaráda". Dopisy je možné poslat s někým z nás, když tam pojede, nebo poštou. Musíme vás ale upozornit, že díky velké chudobě v oblastech, kde jsou organizovány tyto projekty, a nejistému fungování pošty, se velmi často stává, že se zásilky ztratí.
VELMI DRSNÁ je celá situace v Africe – je absurdní, že ve 21. století musejí lidé žít ještě bez základních lidských práv a potřeb: bez dostatku jídla, pitné vody, bez přijatelného přístřeší, lékařské péče... Ano to je velice drsné. Podle nás je lepší se pokusit pomoci alespoň tak, jak můžeme, i když si velmi jasně uvědomujeme, že to není dostatečné, ale jak se říká, lepší něco než-li nic. Navíc v chudinských čtvrtích jsou v podobné „nejisté“ situaci úplně všechny děti – nejen ty z programu „adopcí afrických dětí“ – a také jejich rodiče, kteří nemají žádný stálý příjem, žádné stálé zaměstnání. Nedokážou zaručit, jestli ještě další měsíc budou moci školné zaplatit, a dokonce ani to, jestli pro ně zítra seženou něco k jídlu. Zajistit pro dítě alespoň na rok možnost školy – a tedy alespoň šanci na lepší budoucnost – není vůbec málo!                                                                                                                     zdoj:Humanicti.cz